John Green - Hledání Aljašky

30. dubna 2015 v 9:00 | Bonnie Melone |  We ♥ Books
Rozhodla jsem se, že pokud chci lépe psát, měla bych více číst, a tak jsem si dala předsevzetí o několika knížkách, a jako první z nich jsem si vybrala v současné době velmi opěvovaného autora Johna Greena, a jeho první román - Hledání Aljašky. Jdu hledat velké Možná.


Od "Hvězdy nám nepřály" mě odradil příliš hlučný mediální rozruch, který putoval přes nekonečné množství různých variací na logo knihy, přes až nepřirozeně nadšené fanoušky až k filmu, který jsem viděla, ale přišel mi naprosto příšerný. Knihu jsem tedy nečetla, ale jelikož jsem chtěla číst něco aktuálně zajímavého, a blízkého k věkové kategorii mých čtenářů, dala jsem panu Greenovi ještě šanci a vybrala jsem jeho první román Hledání Aljašky. Musím říct, že mě to v mnoha směrech velmi nadchlo.

Příběh velmi dobře přibližuje život na studentské ubytovně tak, jak si myslím, že to tam opravdu chodí. Není tam nic přikresleného, a k mé radosti nám dílo nevnucuje ani typická klišé, jaká bychom si s tímto tématem mohli spojovat. V knize se prolíná jak studentský život, tak tři druhy náboženství, ( Islám, Kresťanství a Buddhismus) která tomu dodávají to, že se nad textem musíte zamyslet, a celkově to tak získává takovou zvláštní hloubku. To spojení mě neskutečně fascinuje, a hlavně ten způsob, jakým je provedené. Ta tři náboženství jsou totiž pouhým vyzdvihnutím jednoho ze školních předmětů.
Celá kniha se točí kolem otázky života a smrti, a je rozdělená přesně na tyto části - Předtím, a potom, kdy už nic není jako dřív. Drsný přechod mezi volným průběhem a následným smutkem a trýzní je velmi působivý.
Aljaška je něco jako hlavní hrdinka, přestože vypravěčem je chlapec jménem Miles Halter, přezdívaný Váleček, který hledá "Velké Možná." Vlastně, víc než hlavní hrdinka, je Aljaška vlastně ztvárněním celé té otázky o životě a smrti, o utrpení, i radosti ze života. Myslím, že i přes originální námět je Aljaška hrozně typická "divná" holka. Samozřejmě velmi krásná a okouzlující. Ona je ta, kterou každý miluje i nenávidí, ta která je neskutečně zajímavá a zvláštní, hodně tajemná a přesto tak otevřená. Vlastně jako celá kniha, ona je její pointou.

Co se mi na této knize líbí, je to, že postavy, přesto že se jedná o neskutečně inteligentní lidi, jsou vlastně rebelové, kteří příliš nectí pravidla, ani autority. Přijde mi totiž, že hodně lidí rozděluje charaktery jako ty chytré lidi, kteří jsou pokorní a slušní, a pak ty hloupé, kteří na všechno kašlou. V Hledání Aljašky se mi líbí právě to, jak je to přirozené, a nezaškatulkované.
Postavy jsou tedy přemýšlivé, inteligentní až hlubokomyslné. Příběh vás také značně obohatí o některé zajímavosti o slavných dílech a umělcích, kteří k nim patří, a o jejích posledních slovech. Hlavními posledními slovy, a také hlavní otázkou celé knihy je - Jak se jen dostat z tohoto labyrintu? Což je právě ta otázka života a smrti.

Přestože kniha popisuje studentský život den po dni, a největší zápletka a její řešení se objevuje až ke konci knihy, nebyla chvíle, kdy bych se nudila. Četla jsem tu knihu asi dvanáct hodin, a v podstatě vkuse. Ten příběh je hrozně zajímavý, plný silných, ale ne vtíravých emocí, které si podle mě vyloží každý velmi individuálně. Upřímně mě dostala síla přátelství, které kniha rozhodně obsahuje, a párkrát jsem se i dost zasmála. Komických částí tam není příliš, spíše velmi málo, ale můžu vám zaručit, že vás to hrozně překvapí.
Nechci vám tu příliš přibližovat děj, protože pokud si chcete Hledání Aljašky přečíst, musíte se ke každé informaci prokousat sami.

Je dost možné, že John Green opět oživí mou knihovnu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 30. dubna 2015 v 12:03 | Reagovat

Četla jsem od Greena Hvězdy nám nepřály, Aljašku jsem si také koupila, ale k ní jsem se nedostala a abych pravdu řekla, po Hvězdách se docela bojím zklamání, ale zároveň se na ni i těším. Ještě se chystám na Papírová města, ale to až jindy, až budu vědět, že mě ani Greenova druhá kniha nezklame... od Hvězd jsem čekala, že budu brečet, že to u mě bude jako v slzavém údolí, ale pravdou je, že mi neukápla ani slza a vlastně totéž platí u filmu, který jsem viděla potom, abych ho mohla lépe porovnat s knihou. :)

No, uvidíme, jak mě bude Hledání Aljašky bavit, nyní je však na řadě učení na přijímačky a knížka Prázdné místo od Rowlingové. :)

2 Čtenářka Čtenářka | E-mail | 30. dubna 2015 v 14:37 | Reagovat

Můžu doporučit Papírová města. Bylo to hodně čtivý, až na podivný konec. Jinak hledání aljašky se bojím číst, protože ségru to hodně zklamalo :( ale možná že to vážně stojí za to

3 Káťa Káťa | E-mail | Web | 30. dubna 2015 v 18:10 | Reagovat

Já jsem od Greena četla Hvězdy, Papírová města i Aljašku a teď mám rozečtené Kateřiny :) Prostě srdcovka ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama