Leden 2015

First Act Photos

22. ledna 2015 v 10:45 | Jarda Dobiáš, GRAINFILM |  ♥ Diary

First Act

15. ledna 2015 v 21:04 | Bonnie Melone |  ♥ Diary
Včera večer jsem se pečlivě připravovala na své první focení, já, coby modelka jsem na sebe patlala všemožné krémy aby celé tělo vypadalo co nejhladší a nejdokonalejší, těšila jsem se, že budu samozřejmě naprosto úžasná a okouzlující, vlastně jako vždy, samozřejmě. Nevím jak jsem si vlastně představovala situaci, kdy budu nahá pózovat před fotografem, ale probíhalo to asi nějak takhle.

Sedím ve starbucks v palladiu a čekám na pana umělce. Začíná mi docházet, co se vlastně bude dít, ale jsem v pohodě, když teda zrovna nemyslím na to kafe, co chutná "překvapivě" úplně stejně za osmdesát korun, jako za čtyřicet. Badumc. V takové chvíli se mi hlavou honí spousta myšlenek o tom, jestli vypadám přijatelně, jak působím, jestli bych nakonec přece jen neměla utéct do Mexika, a prodávát pomeranče na černém trhnu. Není to tak, že bych si nebyla jistá, jestli je tohle to, co bych vážně chtěla dělat, ale nervozita vás prostě sejme.
Je deset minut po domluveném čase schůzky, usuzuji, že mě pan fotograf nejspíš viděl odněkud od eskalátorů, a vzal nohy na ramena. A nejspíš by to byla správná volba, jelikož teď, když přichází, se okamžitě začínám chovat jako příšerný idiot. Ne nejsi vtipná, Ellie, přestaň říkat takové věci, jsi trapná, jsi trapná! Už jsem nervózní, mám úplně jiný hlas než obvykle, je mi na zvracení. Nechápu, proč to na mě působí tak strašně pitomě, mám v hlavě totální bordel.

Nebudu vás dále nudit detaily o mém praštěném vystupování v průběhu celé přípravy. Po kávě a neuvěřitelně odporných makronkách se přesouváme do místa připraveného interiéru, kde se to má celé odehrát. Řeknu vám, talentovaný umělec, to se pozná. Skvělá volba interiéru, velká úžasná okna, příjemné barvy.
Byla jsem už předem upozorněna na to, abych si vzala takové prádlo, které nezanechá otlačeninky. Hádejte co. Sedím tam, co nejvíce decentně se svlékám a vypadám jako by mi přes boky projel někdo na kole. Fuuuuuck.
Tak jo, stojím v ručníku uprostřed luxusního obýváku a připadám si jako v nějakém seriálu, a pořád podvědomě čekám kdy se ozve takový ten divácký smích. Pár zkušebních fotek, kontrola světla, a jde se na to!

Jsem nahá. Nejen na těle, ale i na duši. První pózy se odehrávají v malém, červeném křesílku. Samozřejmě nezbytně koženém, aby vždy když si z něho stoupnu, udělalo ten dokonale trapný zvuk, jak se můj zadek odlepí od povrchu. Nevím co s rukama, nevím co s nohama. Klepu se, celá škrundám a tvářím se pořád stejně, ikdyž si myslím, že měním pohled přesně podle umělcova přání. Jsem dřevo. To snad ne! Vždycky jsem snila o tom, že budu modelkou, ale nemůžu, jsem totiž dřevo sakra! Nutně potřebuji cigaretu. Potřebuji jich vykouřit aspoň pět. Nebo šest.

Díky bohu ohleduplný fotograf chápe moje rozpaky a potřeby, a tak jsem si mohla ulevit alespoň jedním hřebíčkem do rakve. Ještě jsem nepotkala nikoho tak ohleduplného, profesionálního a decentního fotografa, jako je tenhle kluk. Dobře, ještě jsem nikdy nepotkala pořádného fotografa, ale co chci říct je to, že tenhle člověk mě opravdu uklidňoval svým přístupem a samozřejmě odstupem. Fotit nahou modelku je v tu chvíli prý jako fotit kámen, nebo krajinu, zkrátka stáváte se uměleckým objektem. Jsem si jistá, že jsem v těch chvílích focení měla s kamenem opravdu hodně společného. Pro vaše štěstí vám prozradím jméno fotografa, jistý Jarda Dobiáš, jehož stránky http://www.grainfilm.photo/ jsou sice v přestavbě, ale určitě už brzy se budete moc těšit z jeho neskutečně originálních nápadů, ohromí vás to.

Nepřeháním. Sedím ve vaně s deštníkem nad hlavou, na který pouštím vodu ze sprchy. Nářez. Připadám si jako z filmu padesátých let. Musím říct že ty nápady mě opravdu nepřestávají udivovat, a výsledné fotky jiných modelek z ostatních focení se mi hrozně moc líbí.

Po několika pózách, které díky mému klepání připomínaly spíš epileptický záchvat jsem začala být uvolněnější, a pak, když mě to začalo bavit, byl konec. Tak to byly mé první akty.

Fotek se dočkáte v úterý, samozřejmě čekejte cenzuru zlatíčka, nechci abyste se zamilovali.


Bonnie Melone Blog 2015

10. ledna 2015 v 15:54 | Bonnie Melone |  ♥ Diary
Dodatečně přeji všem krásný, radostný a úspěšný rok 2015! Každý rok je jedinečný, a ani zde, na blogu Bonnie Melone nezůstane vše při starém. Můžete se těšit na spoustu změn, které se budou dít tak nějak všeobecně, protože právě na nový rok je nejlepší nasadit tomu nový kabát.

Pro někoho bohužel, pro někoho hurá!
Outfitové maratony končí. Začnu nově pracovat na reálných outfitech, tedy mých vlastních, protože myslím, že už opravdu nastal čas dělat blog co nejvíc autorský. O svých polyvore outfitech jsem se dočetla už hodně, a někoho bavily, někoho otravovaly. Doufám, že nové podání módní rubriky se bude zamlouvat většině mým čtenářkám. První článek v módní rubrice snad bude vydaný už příští měsíc, ale nic není jisté, bude nutná pečlivá příprava, kterou není dobré uspěchat.

Kvalita, ne kvantita!
Rozhodně nečekejte přísun článků každý den! Je rozhodně lepší vydávat články s delší časovou prodlevou, na které se budou čtenářky vždy těšit, než zásobovat blog každý den zbytečnostmi. Články budou kvalitnější, propracovanější, 100% autorské se vším všudy, těšte se!

Rozšíření témat!
Můžete se těšit na nové rubriky které to tu rozhodně oživí! Články se budu snažit vydávat rovnoměrně ke všem rubrikám, aby nikomu stále neucházela oblíbená témata. Všestranost je přece důležitá, můžete díky ní oslovit mnohem více lidí. Snad si zde každá najde to svoje.

Fotografie
Ke každému dobrému blogu patří spousta kvalitních, ilustračních fotek, které dodávají každému článku lepší čtivost, a já moc chci, aby jste se sem rádi vraceli a vždy se bylo na co dívat.

Na všem budu muset hodně zapracovat, ale tohle je jediná "práce" kterou dělám vždy s chutí, a nebojím se jakékoliv výzvy. ♥

B.