Dát přednost lásce před zamilovaností?

9. června 2014 v 15:00 | Ellie Linhartová |  ♥ Love
Zamilovanost. Je veselá, hravá, bláznivá a ... Pomíjivá. Ale hrozně ji chceme protože ty chvíle strávené jako zamilovaní jsou velmi krásné a naplňující. Časem to přeroste v lásku, v pevný vztah a v důvěru. Co když ale nejsme zamilovaní, ale přesto víme, že nám někdo může dát důvěru a lásku, protože je to někdo, komu na nás opravdu záleží, ale my nejsme schopni to hned ocenit?

Otázka tedy zní : Můžeme se do někoho zamilovat až časem po tom, co se o to budeme snažit?
Existují muži, kteří nás přitahují, protože jsou krásní, mají působivý charakter, perfektní tělo nebo nás dokážou kdykoliv rozesmát, a někdy je to zkrátka náš typ. Proto se do nich zamilujeme. A pak jsou muži, kteří nás nepřitahují, protože náš typ nejsou, ale mají v sobě spoustu lásky na rozdávání, jsou ochotní a milý, mužní uvnitř, chytří. Proto je dokážeme milovat. A někdy se může stát, že je nám líto, že nás někdo takový nepřitahuje tak, jak bychom chtěli.
Přitažlivost je věc první, velmi důležitá. Neříkám vzhled, ale přitažlivost. Nemusí se to tak zdát, ale jsou to dvě naprosto odlišné věci. Pak je tu ta druhá věc. Když víte, že by jste mohli být s člověkem spokojení, že by vám mohl dát vztah a lásku, že by jste měli konečně oporu kterou potřebujete, ale brání vám nedostatek přitažlivosti. No a co teď?
Teď je chvíle kdy se dostávám k pointě článku. Co když to vzdáte? Co když zkrátka věříte, že na vás čeká někdo naprosto ideální, a nenecháte prostor někomu kdo je "jen hodný," protože vám to nestačí. A co když to zkusíte? Co když se podíváte tomu člověku do očí, a usmějete se na něj, protože jste bez sebe radostí z toho, že vás někdo tak hodný má tak rád, a je ochotný se vám celý dát. Zkusit to. Dát šanci lásce před zamilovaností a poblázněním. Není to naopak vlastně dobře? Pobláznění často zakrývá pravdu a nedovolí vám vidět skutečnost, že je váš vyvolený vlastně třeba není takový, jakého si zasloužíte. Přemýšlet o tom je myslím, cennost. Ukáže to vaši empatii a srdce na "pravém" místě.
To, že jsme příliš povrchní nám dost často brání být doopravdy šťastní. Vyberte si, o koho vlastně skutečně stojíte.

S láskou,
Ellie

Přidej si můj blog na facebooku! Pro lepší přehled a spoustu detailů, které na blogu nenajdeš. :))TADY KLIKNI!!! :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 idees . idees . | Web | 9. června 2014 v 16:30 | Reagovat

" Co když se podíváte tomu člověku do očí, a usmějete se na něj, protože jste bez sebe radostí z toho, že vás někdo tak hodný má tak rád, a je ochotný se vám celý dát. Zkusit to. " Zkusit to je zásadní, pokud tušíš, že by to mohlo mít cenu. V docela podobné situaci jsem se ocitla...a nejdřív se to nepovedlo, ale měsíc po rozchodu jsme to oba nějak znovu přehodnotili a teď jsme spolu spokojení :33

2 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 9. června 2014 v 17:51 | Reagovat

No, to je těžké. Já se myslím, že bez té přitažlivosti to fungovat nebude, respektive ne v našem věku. U starších lidí, kteří třeba po rozvodu hledají partnera... asi ano.
Naštěstí se stává, že se ta přitažlivost časem objeví, jak lidi dospívají. Já to tak měla s mým klukem- byl fajn, ale jen kamarád, i když chtěl víc. Tenkrát jsem ale nechtěla já, protože tomu něco chybělo. Ale rok se s rokem sešel a najednou... :-D
Asi to bude znít jako klišé, ale člověk se musí řídit svým srdcem. Když to nebude fungovat, tak to vůlí nespraví.

3 Lukáš Lukáš | Web | 9. června 2014 v 19:16 | Reagovat

[2]: přesně tak, záleží hlavně na tom, zda-li někdo hledá ženu/muže "jen" z rozumu a nebo skutečně pravou Lásku. :)

4 intreality intreality | Web | 9. června 2014 v 19:16 | Reagovat

Obojí, nebo nic. Respektive ani jedno. Stává se jednou, dvakrát za život, že člověk potká někoho, kdo není ani sexy ani nemá vysněné vlastnosti a zájmy a stejně přeskočí jiskra, snad právě proto, že svými "nedokonalostmi" nás naučí nějaké hluboké pravdě o nás samotných v našem srdci...

5 without-problem without-problem | Web | 10. června 2014 v 3:19 | Reagovat

Šílené o tom přemýšlet, ale znám spoustu lidí, kteří by si raději vybralo zamilování, než lásku v naději, že to pobláznění přetrvá. Je to něco, co v nás vzbudí ten zvířecí instinkt, před kterým je tak těžké utéct. A z nějakého nepochopitelného důvodu chápu proč. I když hlava říká stabilita a důvěra, tělo říká ztrať hlavu. I když bych tohle ještě před pár měsíci neschválila, možná trošku blázním. Ale vždy odmítám vidět fyzickou přítomnost nebo srdce dřív než hlavu a už jsem z toho unavená, nechci vztahy jen na základě rozumu.

6 papája papája | Web | 13. ledna 2015 v 22:48 | Reagovat

Možná je to v mém věku divné (20), ale já nedokážu zamilovat do někoho podle vzhledu. Jako jo, ocenim hezkej obraz /jsem přece fotograf :D ), ale pro vztah potřebuju to porozumnění. Takže já se zamilovala do kluka, kterej je skvělej, chytrej, zábavnej, ano i hezkej (ale ne žádnej šampon :p) a předevšim si umim představit, že bych s nim strávila zbytek života, protože vim, že by mě měl rád i s šedinama a předevšim je to dobrej kamarád a parťák a to je pro vztah nejdůležitější. To totiž zůstane, až odpadne zamilovanost :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama