Takže jen nešlápnout vedle, a všechno bude fajn?

9. července 2013 v 15:56 | Bonnie Melone |  ♥ Diary
Opaluji se, občas skočím do bazénu a neustále zkoumám, jak mám opálené plavky. Mezitím vším dnes stále přemýšlím, a myslím, že dokud svoje myšlenky nesepíšu, nebudu od toho mít klid. Vážně netuším, kde se ve mně neustále bere tolik myšlenek, ale nejspíš je to tím, že mě prostě jen napadá to, z čeho jsem se v poslední době dost poučila sama.

Stačí jedna hloupá chyba, jedno nesprávné uvážení nebo nějaký hloupý či zbytečný čin, a můžete se na hodně dlouhou dobu odstranit z dosavadního společenského života. Stává se to díky činům úmyslným, a někdy i nešťastně nechtěným, jenže většinou jsme na vině přece jen pořád my. Stačí přešlap, a najednou se ocitáme naprosto mimo chodník, a čelíme srážce.
Podle všeho tohle sedí vysoko na žebříku uznání, jelikož když na vás nemá nikdo nic, nemá podměty k tomu vás z něčeho podezírat, nebo vás kvůli něčemu pomluvit. To je logické. A pokud něco je, pomluvy se šíří rychle, a spoustu lidí si udělá obrázek ještě mnohem dřív, než vás stihne poznat. Bohužel, tak to je. Možná i někteří z našich přátel jsou v našich očích až příliš čestní, a čím jsou čestnější, tím víc jsme naivní. Nemá ale smysl být paranoidní, jelikož mi můžete věřit, že opravdového přítele zkrátka skutečně poznáte, a nemusíte se ničeho obávat. A ti ostatní? Nemusíme přece zbytečně odhánět lidi kolem sebe, a tvořit si nepřátele, když můžeme naslouchat, tvořit si svůj názor, a být stále moudřejší z nevědomosti a smutné zlosti lidí. A když se vás někdo zeptá, na váš názor,na názor na cokoliv, řekněte ho přesně tak, jak ho zrovna cítíte, protože nikdy, ale nikdy se nemusíme přetvařovat, jelikož za to nám nic nestojí. V kombinaci s chováním na úrovni inteligentního člověka totiž nikdy nebudeš vypadat jako někdo, kdo se třeba směje na pohřbu své babičky.
Ale to jsem trochu odbočila od tématu. Nebudeme si nic nalhávat, s každým přešlapem se za námi potáhnou dlouhé a těžko smyvatelné stopy. Jen je smutné, že vás nikdo v takovou chvíli nedokáže ocenit za to dobré, a vidí jen aktuální záležitost kterou soudí, jakoby jste ani nebyli pouhým člověkem. Můžete jen čekat, kdy to přejde. Všechno se však jednou zapomene, a to staré "chybami se člověk učí" se opět potvrdí a vy budete moct v klidu spát s vědomím, že příště už tak hloupí nebudete, i když třeba jo.
Někdy je potřeba rozmyslet některé kroky, a sami sebe se ptát jestli vám to za to stojí. I přes to ale život není o tom stále plánovat a kontrolovat, ale žít. Žít, milovat, chybovat, lepšit se, a o spoustě dalším. Stále budou mezi námi ti kteří nás budou soudit i přes to, že by byli,nebo možná opravdu byli stejní. A stále tu budou také ti co o věci přemýšlí trochu více do hloubky. Je na nás ke komu se připojíme, a kam šlápneme, ale na nikoho se přece nemůžeme zlobit za to, že prostě někdy zakopneme.

S láskou,

B.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bonnie Melone Bonnie Melone | 9. července 2013 v 17:25 | Reagovat

Omlouvam ze za chybu v titulku kterou z technickych duvodu nedokazu odstranit.

2 Allys Allys | Web | 20. července 2013 v 20:07 | Reagovat

krásná fotka =) i ta v tom menu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama