Týrání vlasů na denním pořádku

17. února 2013 v 18:12 | Bonnie Melone |  ♥ Diary
Žehlení, barvení, ničení, stříhání, žehlení, barvení, ničení, stříhání... Nekonečný kolotoč ve kterém jsem se točila už moc dlouho. Neustále se snažím najít to pravé, ale opak je pravdou. Kde jsou ty časy kdy jsem byla poslední holka ve třídě, která neměla obarvené vlasy. Nejraději bych to vrátila a ty hlupačky tenkrát jsem neměla vůbec poslouchat. To bylo pořád jen samé že moje přirozená barva vlasů je našedivělá, a že kdybych si je žehlila, vypadala bych líp. Samozřejmě že jsem tu hloupou žehličku musela vzít, a začít si mrvit moje panenské vlásky. Pak přišla barva. Světle zrzavá, pak červená. V pozdější době to pak bylo několik odstínů hnědé a jeden pokus o blond.
Přestože vlasy byli pořád zničenější a barevnější, stále ještě měli tvar a délku, a nevypadala jsem pořád tak moc špatně. Jak šel čas přirostla jsem k červené barvě na vlasy a u té zůstala asi půl roku. Bylo to pořád horší, bylo to jako stavět komín z kostek. Komín se rozsypal ten den kdy jsem se pokusila pomocí žiletky sestříhat vlasy na styl scene girl. Samozdřejmě byl výsledek naprosto tragický, ale díky tomu jak moje hlava dopadla jsem si uvědomila, že je na čase říct tomuhle všemu stop.
Od té doby jsem si nechávala vlasy dorůst, a všemy způsoby jsem se snažila je léčit. Nějaký ten úspěch to mělo, ale moje marnivost byla opět silnější a zase jsem se začala barvit na červeno. Další rok s červenou barvou. Další léčení a dorůstání. Konečky odpadávají jako šílené.
Teď už nechci tu hnusnou červenou barvu ani vidět. Jenže jak se jí zabvit? Moje snová představa o tom, že si nechám barvu stáhnout nějakou podivnou chemikálií a následně ještě nějak barvit, se v očích kadeřnice jevila jako nepravděpodobná. Co mi radí většina lidí? Nechat si vlasy prostě odrůst. Jenže vážně nemám chuť chodit s půlkou hlavy světle hnědou, a půlkou červenozrzavou. Chci normální vlasy, v nějaké přirozené barvě, nejlépe nějakou přirozenou tmavší blond nebo hodně světle hnědou. Bohužel nedokážu přijít na vhodný způsob provedení.
Doufala jsem, že když to sepíšu tak si třeba uvědomím něco, na co jsem už dávno mohla přijít, nebo mi to aspoň dodá trochu pozitivního myšlení. Většinou to funguje, ale zrovna teď ne.

Tak mi aspoň přejte štěstí. ;)

S láskou,
B.

.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 17. února 2013 v 18:35 | Reagovat

Jo tak já jsem na tom stejně. Sice žehličku nepotřebuju, takže ničení se odehrávalo výhradně formou barvení a barvení a barvení, nakonec jsem taky zakotvila na dlouho u červené a toužím o zrzavé barvě, ale odolávám a nechávám odrůstat. Mám vlasy jemné a nemám jich moc a nechci je dál ničit, chci, aby tolik nepadaly, takže barvit nehodlám. A snad to prostě s tou napůl našedivěle hnědou a napůl "rudozlatou" barvou přežiju, než to odroste na přijatelnou délku a já ty obarvené odstřihnu úplně.

Už jsem to zkrátila z půl metru na dvacet centimetrů, ale nechci jít na krátko, tak prostě čekám...i když jsem taky uvažovala o stažení barvy chemicky, ale nechci další chemii na hlavu.

2 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 17. února 2013 v 19:08 | Reagovat

Přeju, protože to moc dobře znám. :)

Mám od přírody takovou našedivělou blond a na ZŠ jsem nesla špatně narážky typu: "Hloupá blondýna!" (Teď se tomu směju, protože hloupá nejsem a do klasické blondýny jsem měla také daleko). Tak jsem se obarvila. Myslela jsem, že to bude tmavě hnědé, ale chytlo to červeně. Strašně dlouho jsem to dostávala dolu. Dost brutálním způsobem teda... (Vždycky jsem si smíchala desinfekci, sůl a citronovou vodu a drhla a drhla...). Pak peroxid a pak teprve barva podobná té mojí... Žehlička, fén... Strašně jsem se týrala. :D

Teď se barvím tak jednou za 4 měsíce. Každá barva se mi totiž vymyje do takové středně hnědé nazrzlé. Můžu si na hlavu dát jakýkoli odstín od jakékoli značky a stejně se to vymeje... Žehličku jsem nepoužila ani nepamatuji, občas se akorát fénuji. Jednou za čas si udělám zábal z majonézy, minulý rok jsem si 2x zkrátila konečky a nestačím se divit, takhle hezké vlasy jsem za celý život ještě neměla. :)

3 es ef es ef | Web | 17. února 2013 v 19:25 | Reagovat

Taky si už docela dlouho barvím vlasy, většinou nijak tragicky šílené barvy, ale stejně je to docela znát. Mám šíleně zničené konečky, nadruhou stranu jsou mé vlasy pořád docela silné, husté a docela lesklé, nicméně ty konečky jsou tragédií, je taky pravda, že si vlasy ničím nežehlím ani nekulmuju. Vždyky jsem používala buď buď přelivy, normální barvy nebo hennu. Ta henna je na zlepšení vlasů super, ale přijde mi, že na na některé odstíny barvených vlasů nechytá moc hezky.

4 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 17. února 2013 v 19:31 | Reagovat

[2]: Odpověď na tvůj dotaz :) - celkem nic moc extra na vlasy nepoužívám. Ob den je myji obyčejnými drogérkovými šampony, které střídám (Wella na barvené vlasy, žlutá Balea na zničené vlasy a růžový Gliss kurr) + kondicionér. (většinou ze stejné řady, jako je šampon).

Jednou za uherák (když si vzpomenu) je nastříkám noční maskou Repair od Baley, hydratačním broskovým sprejem téže značky (ale musí se fakt málo, strašně se po něm vlasy mastí) nebo růžovým Gliss kurrem.

A tak jednou za dva měsíce si na hlavu napatlám obyč majonézu, nechám tak hodinu - dvě působit a pak spláchnu.

V létě jsem ostříhala všechny zničené konečky, v listopadu jsem to zastřihla ještě asi o dva cm. :)

Sama nevím, čím to je, protože i jídelníček mám dost děsivý.

5 Fée Fée | E-mail | Web | 17. února 2013 v 19:53 | Reagovat

Já jsem na svoje vlasy dost háklivá. Nebarvila jsem nikdy, stříhám jen když musím (protože mi strašně pomalu rostou), nefénuju, téměř nežehlím, po každém umytí si patlám na konečky kokosový olej, používám přírodní šampón... Magor :-D

Ale k tvému problému - co se domluvit s kadeřnicí, že by zkusila trefit (aspoň přibližně) tvojí původní barvu a pak bys to mohla nechat odrůst bez drastického "půl hlavy červené, půl světle hnědé" :)

6 All All | E-mail | Web | 17. února 2013 v 20:04 | Reagovat

Já si vlasy chtěla obarvit na zrzavou nebo tmavě hnědou, či červenou, ale kadeřnice mi to vymluvila... Nevím, pořád bych ráda, ale i tak mám vlasy dost zničené ze žehlení a bojím se toho... :)

7 Taychi Taychi | E-mail | Web | 17. února 2013 v 21:22 | Reagovat

Já jsem si vlasy nikdy nebarvila, žehlila mi je jednou kamarádka. Nefénuju se a vlasů mám sakra málo. Jako malé dítě jsem měla neuvěřitelně husté, nešli ani pořádně sčesat do jednoho culíku, ale pak přišla první třída a vši a chemie... A jsem polovinu svých vlasů ztratila. teď je na hlavě mám jen aby se neřeklo.
Bohužel ti asi neporadím.

8 Cass Cass | 19. února 2013 v 14:24 | Reagovat

Nic ve zlém,ale to je spíš taková fialovo-hnědá ne? :))

9 Peety Peety | 21. února 2013 v 10:39 | Reagovat

Bonnie, naprosto ti rozumím. Jednou jsem si obarvila vlasy na černo a vypadala jsem jak leklá ryba. :D Potřebovala jsem s tím rychle začít něco dělat. Proti chemickému odbarvění jsem byla hned od začátku! Pak jsem v drogérce Dm narazila na tuto řadu >
http://de.essence-beautyfriends.eu/typo3temp/pics/3b6ef61600.jpg <
Je to šampón a kondicionér(existuje i sprej pro lesk účesu). Jedná se o řadu pro hnědé vlasy s pigmentovými částečkami. Postupně ti zbarví vlasy do hněda a při odrůstání tvé červené barvy, to nebude vypadat tak zle. ;) Cena v drogérce je opravdu přijatelná a výsledek zaručený! Slibuji! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama